|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MATYŠ, Ondřej
Obec Pohoří na Šumavě by málokdo hledal v Novohradských horách. Toto místo je připomínkou pohnutého osudu mnoha obcí v česko-rakouském či česko-německém pohraničí. Na příkladu zaniklé obce je v práci znázorněn vývoj, který byl u mnoha obcí v regionu prakticky identický. Kdysi neprostupně zalesněná oblast, do 18. století pouze sporadicky osídlena několika málo skláři či lesními dělníky, zaznamenala svůj nejvyšší rozkvět v období, kdy byla majetkem šlechtického rodu Buquoyů. Buquoyové měli zájem na hospodářském využívání oblasti, zakládali osady, ze kterých se postupem času stávaly vesnice s tisíci obyvateli. Společný klidný život obyvatel české a německé národnosti narušily události 20. století. Vztahy byly narušeny nejprve vznikem státních hranic po první světové válce, následně druhou světovou válkou a poválečným uspořádáním. Vznik železné opony a pohraničních pásem v 50. letech 20. století byl již pouze konečným činitelem, který vyhnal poslední obyvatele. Zaniklá obec byla znovu zpřístupněna až v 90. letech a od té doby se ji snaží, alespoň do určité míry, spravovat několik nadšenců, společně se spolkem Bucherser Heimat Verein.
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.
|
|
|
Česko-bavorské vztahy v oblasti regionálního rozvoje po roce 1990
Křížová, Diana
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Českou republikou a spolkovou zemí Bavorsko na úrovni bilaterální i multilaterální a vzájemné spolupráce regionů časově od roku 1990 po současnost. Cílem práce je provést analýzu v oblasti bilaterálních vztahů a kontaktů mezi Českou republikou a Bavorskem, provést obsahovou analýzu dokumentů a vývoje přeshraniční spolupráce ve vybraných regionech. Důležitou součástí práce je komparace území a historický vývoj, význam vzájemných smluv a profil nástrojů spolupráce. Vývoj česko-bavorských vztahů je následně diskutován s přihlédnutím na roli Evropské unie a s pohledem budoucích možných řešení k efektivnější spolupráci.
|
|
|
Historický vývoj zvolených obcí v příhraničních oblastech
ŠIRMEROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce s názvem ´´Historický vývoj obcí v příhraničních oblastech´´ se zabývá převážně historií v příhraničí. První část je věnována historii českého území a vysvětlení základních pojmů. Dále popisuji historický vývoj zvolených obcí v příhraničí. Druhá část práce je zaměřena na detailní vývoj a porovnání vybraného území Černá v Pošumaví. Pro porovnání slouží mapy s vyhotovením současného land use a land use z 50. let.
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - v Boru, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Boru je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového a terénního šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě jeho propagace a prezentace. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním. Klíčová slova Identita obyvatel, regionální identita, periferie, příhraničí, Bor (Tachovsko)
|
|
|
Historický vývoj zvolených obcí v příhraničních oblastech
SLÁDEK, Ondřej
Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání změn vývoje území v katastru Dobrá Voda. K porovnání slouží mapa z roku 1826 a mapa současného stavu. Práce je vypracovaná, jako literární rešerše. Příhraničí je oblast ležící při hranici se sousedním státem a zahrnuje i pohraniční území sousedního státu. Od roku 1826 došlo v katastrálním území Dobrá Voda k rozšíření lesa z 51,25 % na 69,16 %, což je téměř o 18 %. Naopak plocha trvalých travních porostů (TTP) klesla z 27,48% na 20,37%, tedy o 7,11%. Došlo také k úplnému zrušení orné půdy v celém území, která v roce 1826 tvořila 14,59% plochy. Část bývalé orné půdy je nyní označena za půdu neúrodnou, ta zabírá 5,08% území. V roce 1826 to bylo pouze 0,16 %. Zrušení zemědělství pravděpodobně zapříčinilo také úbytek staveb. To lze vysvětlit tím, že některé stavby sloužily jako stodoly a sýpky na obilí, které se zrušením zemědělství postupně vymizely. Snížil se také počet cest, protože velkou část jich tvořily cesty nezpevněné, které postupem času zanikly. Další změnou bylo také vybudování vodní plochy. O důvodu jejího vzniku nejsou k nalezení žádné informace.
|
|
| |
host ::
RSS.